(Klo) Tyhle podniky mám rád. Mají atmosféru, styl, svéráznou obsluhu a dají se tam zažít neuvěřitelné věci. Příkladem nechť je Beroun, Most nebo Znojmo. Řeč je o „nádražkách“. Restauracích v nichž je EET nadávkou, sekaná samozřejmostí a čisté sklo antonymem.
Máte rádi šifry, detektivty, trochu tajemna a vlastní osud ve svých rukou? Pak by vás imerzivní divadlo mohlo nadchnout. Víte-li o co jde, vězte, že je konečně v Praze. Pokud jste o ničem takovém ještě nikdy neslyšeli, je čas začít se vzdělávat.
(Klo) Malebná chaloupka na břehu jezera, uvnitř rozpálená kamna a v nich praskající dříví, vysekaný otvor v ledu opodál. Nemusíme být jen ve Finsku abychom si mohli dopřát podobný zážitek. Jen je třeba pořádně a pozorně čmuchat.
Restauraci Na Kopci možná znáte, možná ne. Každopádně na Cenichu na ní najdete recenzi a po jejím přečtení už budete jistojistě vědět, že hlavním tahákem tohohole prapodivně zapadlého a podle mě nevyváženého podniku je tatarák. Mají ho tam úplně jiný, než servírují ve Smíchově oblíbeném Slavoji, nebo než na který jste běžně zvyklí, každopádně hodně […]
Nevím, zda je potřeba tohodle pána více představovat, určitě jste o něm od mě už slyšeli. Ale pro ty, kdo případně ne, nebo si to potřebují připomenout, pak jen letmo dole dvojice jeho umu, plus záznam z chvíle, kdy byl hostem Marka Ebena Na plovárně a ještě jeho letošní rozhovor pro Entertainment Drive-Thru. Proč to píšu? […]
Čmuchalové, pokud ve svých jistě přetékajících diářích najdete volné velikonoční odpoledne, vyražte s námi do prý dosti povedné knajpy vystavěné v prostoru bývalé železniční zastávky Nižbor. Za konceptem, nápadem a realizací hospody nestojí nikdo jiný než rošťák Tomáš Hanák a ruku na srdce, kdo líp než on by měl vědět, jak má vypadat a fungovat […]
